Adámek & Martinka II |
|
Jak je slibováno v předchozí části, zde je nášup. Neurodilo se tolik,
přece jenom děti rychleji a rychleji běhají, ale i tak se něco najde. Došlo ještě k jedné drobné změně, i když
tady na webu nebude moc poznat: koupil jsem Tessar 45/2.8 a taháme teď s sebou jednu RTS II, tento objektiv a 135/2.8. Patetický pokus vytáhnout
159MM nevyšel, světelnost 2.8 sice svou hloubkou ostrosti o něco vyvážila chyby ostření tohoto prťavce, ale kontrast šel i tak do háje, navíc
to tělo propouští světlo. Technicky sice zmíněné objektivy nejsou dokonalé, máme i lepší vybavení -- ale větší a těžší. A to o hodně. Navíc bych nerad
viděl malou, jak mi převrací krosnu ve které je objektiv za 30k... tohle kombo je docela slušné a fotky jsou na úrovni, byť nejsou špičkové.
Doma je v pohotovosti samozřejmě i jeden Contax G, jen RTS III už se na poličku nevešla... přesáhlo by to povolené zatížení :-D |
Jak vidno, s dětmi je legrace. Občas bychom se večer i popukali smíchy, kdybychom se ještě mohli hýbat. O něco lepší je to ráno, když se náhodou vyspíme. Dovolenou jsme absolvovali jako výcvik boje o (zejména psychické) přežití. Jejich neslučitelné povahy - Adámek klábosí a klábosí, Martinka lítá a lítá - nám připravily a připravují krušné chvilky. Jsem zvědavý, co se stane, až začne slečna mluvit! Naší jedinou nadějí je vždy nezkušené okolí, se kterým zavede Adámek učenou diskuzi na překvapivé téma (chemické záchody, drtiče větví, makrofágy apod.) a Martinka svým kouzlem osobnosti přinutí někoho vstát a radovat se také z pohybu. Dá nám to cenných deset minut času, abychom dovzdušnili plíce k mluvení a běhání, pak dotyční pochopí, s jakými dětmi mají tu čest a snaží se nám je vrátit (haha, pozdě!)
Adámek oslavil čtvrté narozeniny, už rok se tedy zapojuje ve školce do velkého malého světa (ergo probírá s kuchařkami, jaké mají spotřebiče).Základem samozřejmě zůstávají naše společné aktivity - chození po lese, na bazén, do ZOO, do míst, kde se dá něco zajímavého povídat a poslouchat, běhat i sedět, samozřejmě i něco pojíst. Speciálně pro Adámka vždycky hledáme pohybovou aktivitu, kdy musí zapojit celé tělo, pro Martinku pak uzavřený prostor, aby nám tak rychle neprchla.
Zlatíčka jsou samozřejmě stále fotogenické a když je možnost, lovíme i fotky statické. Zvláště s malou slečnou je to komplikované, ale někdy si dá říct. Adámek by zase mohl chvilku postát, ale už se mu nechce a semtam to dává najevo Mirko-Dušínovskými nevybíravými slovy.
Ještě pár fotek bez komentáře...