Adámkovy fotky

Adámkovy fotky

Jak už to tak bývá, děti sledují rodiče ve všem, co dělají. Takže máme stále větší a větší potíže uchránit naši fototechniku, pokud ji už vůbec vytahujeme (popravdě, alespoň jeden foťák je stále ve střehu). Zatím je to pouze Adámkova záliba, uvidíme, co se stane, až přestane používat beruška pouze svaly a zapne na své turboobrátky i mozek.

Začalo to okukováním, pokračovalo osaháváním a dotěrnými dotazy směřujícími k jednomu - DOSTAT TO DO RUKY. Až na drobné výjimky, kdy si může zmáčknout spoušť nějaké RTSky nebo Gčka, má přístup zamezen, na druhou stranu libovolně používá digitální Mju-čko (ano, máme digitál! Radka s ním fotí věci do bazaru...) a posledně jsme provedli výukovou cestu "koupě filmu - založení do foťáku - focení - vyvolání - skenování". Obětí se stala moje stará Praktica, kterou brácha po letech vrátil. Fotky budou mnohem, mnohem později, už vyvolávání bylo poměrně vyčerpávající, a to trvalo pouze dvě hodiny (ale je to první film po několika letech!!!) Když jsme se jej večer ptali, co se mu ten den líbilo, řekl, že lyžování - takže tento koníček zcela jistě počká :-D

Níže tedy můžete spatřit -- mnou vybrané -- záběry z Adámkova focení i s komentářem.

První várka je ze zmíněného Olympuse, opravdu jich udělal hodně a stále se zlepšuje... navíc je něco i v mobilu, který jsem za 2USD koupil na eBay, aby měl totéž co Bořek stavitel. Kdy vylovím snímky z něj, netuším, zatím jsem nezjistil jak.

Začneme lidma - tady třeba obědváme.
A tohle bude mamka a právě věší prádlo.

Tohle bude Martínka.
A tohle tatínek s foťákem, který mi nechce a nechce půjčit.
(pro šťouraly - reciproční snímek zde)

Náš domeček zespoda...
...a náš domeček zvenku (VICTORY!)

Tatínkovo auto.
A tatínek, jak čistí mamince její auto (to už se tam nevešlo)

Jak to vidí děti.
Malý ostrý špičatý nůž.

Když beruška začne řádit, my fotit nemůžeme.
Ona sama je z Adámka nadšená (zatím)

Tady jsou výsledky našeho společného snažení, dostat z Prakticy nějaký kloudný výsledek... zdá se, že prastarý Agfa Rodinal ještě funguje (lahvičku jsem musel dát do svěráku a použít hasák), ustalovač, kde byly jakési krystalky taky, akorát závěrka zřejmě stávkuje nebo expozimetr špatně měří - poměrně hodně snímků bylo přeexponovaných (neé, moc jsem tomu nepomáhal a B100 ani nemá nic kromě automatiky a úpravy citlivosti filmu). Výsledky jsou tak nějak stejné jako kdysi, takže nemám chuť se k tomuto foťáku vrátit a s klidem jej Adámkovi přenechám (nehledě k tomu, že jsem nedávno vydražil za babku Minoltu i s objektivy a mám co tahat s sebou v autě)

Pepík poprvé...	...Pepík podruhé. Přece jenom se tam najednou nevešel.
Mamka...	...mamka a taťka.
Babička...	...a děda.
Oblíbené věci, ergo tahle země není pro starý (testovali jsme samospoušť)	...a stan (opět samospoušť).
Zátiší v dílně (Jenom jsme si to nachystali, babička nůžky schovala a musel jsem je hledat :-o)	Šicí stroj po babičce Jako vždy, starý foťák, starý film, a stará vývojka sluší starému hardware.

Začneme lidma - tady třeba obědváme.	A tohle bude mamka a právě věší prádlo.
Tohle bude Martínka.	A tohle tatínek s foťákem, který mi nechce a nechce půjčit. (pro šťouraly - reciproční snímek zde)
Náš domeček zespoda...	...a náš domeček zvenku (VICTORY!)
Tatínkovo auto.	A tatínek, jak čistí mamince její auto (to už se tam nevešlo)
Jak to vidí děti.	Malý ostrý špičatý nůž.
Když beruška začne řádit, my fotit nemůžeme.	Ona sama je z Adámka nadšená (zatím)